Jsou masky, které na sobě ráda nosím, ale i ty, které na sobě ráda nemám.

Jsou masky, které na sobě mám moc ráda, třeba taková velmi nízkonákladová :kokosový olej smíchaný s přefiltrovanou kávou, logrem, možno přidat esenciální oleje. Zaprve nádherně voní, zadruhé je to uzasný peeling, kdy je pak pleť hladká jako miminko. Jen Vás to opravdové miminko během té kúry nesmí vyrušit.

A pak jsou masky, které na sobě stále nemám ráda. Naštěstí je už dokážu často rozpoznat a když si je uvědomím, tak i sundat.

Masku považuji za určitý způsob skrýše, tak jako děti jsme se pod stolem a dekou schovávali a cítili se tam v bezpečí.

V dospělosti se za ně občas taky schováváme a hlídáme si tam svůj prostor, aby se naše vnitřní , někdy velmi hluboká zranění neukázaly na povrch. Aby nás někdo prokoukl. Přitom kolikrát když svoji zranitelnost otevřeme okolí, otevíráme i ostatní  kolem sebe.

Jsou to situace, kdy někomu tajně závidíme, projde kolem nás krásná žena a my po probdělé noci s dětmi nemáme ani čas se podívat na ty naše pytle pod očima.

Kdy k nám v hlavě promlouvají naše staré programy výchovy, které často jen vychází z nedostatku sebelásky. Srovnáváme se. Jaká je ona, jaká jsem já. Kdo je blíže k dokonalosti a poté zapomínáme na to naše jedinečné zvnitřněné já. I já mám v hlavě neustále svého soudce, který vyhodnocuje situace a rád je soudí. A to nejen ostatní, ale často hlavně samy sebe!

“Koukni na ni, jak…!

Co to má na sobě…?

Proč je tak krásná a úspěšná a já ne?

Dokážete říct svým kamarádkám, že už máte svých dětí v danou chvíli dost? Nebo potlačíte tento pocit a tvaříte se jako šťastné matky u sklenky vína? 

Vždyť to známe už ze školky. Z kolektivu. Ty si s námi můžeš hrát, ale ty ne. 

A sami si doplňte své situace, jak se zachováte, když…. ( co Vám říká Váš soudce?)

A nebudeme si lhat, že takových situací jsme zažili dost.

Pojďme se nadechnout a vydechnout a zkusit se nacítit na to, jak je krásný pocit být zcela milována, chtěná tak jak teď jsem. Tak jak jsem stvořená, bez masek, nahá, autentická, kdy jste sama sebou. Není to blažený a úlevný pocit? Tak proč ty masky stále nosíme? Věřím, že každá z nás má ve své hloubi srdce jedinečnost, kterou nikdy jiná žena nemůže mít a je jen na nás, zda ji chceme plně pochopit a v sobě objevit.

Já jsem se rozhodla jít ve své knize Ženská hlubina do naha. Řekla vše, jak cítím, bez ohledu na to, co okolí řekne. Začalo mě bavit se vzájemně podporovat. 

Pokud bys ráda knihu chtěla mít, tady pro tebe je ZDE pripravená. Klikni na Kniha Ženská hlubina. 

Pokud však cítíš, že bys raději individuální přístup, mít vlastního průvodce, osobní přístup, jak se těchto masek zbavit, ráda Tě provedu procesem, jak si je uvědomit, uchopit. Je to blažený a svobodný pocit. POkud Tě volá, podívej se SEM ŽENSKÝ MENTORING.

Krásné pondělí jedinečné hlubinné ženy:).

S láskou Pája